Stříbro se stalo hlavním dějištěm setkání sběratelů cukrových homolí a sáčkových cukrů z celé republiky. Akce se konala v restaraci Beseda. Zúčastnily se jej také dvě domácí sběratelky.
„Věnuji se sbírání cukrů asi dvanáct let. Kdysi jsem byla na jednom rautu v Plešnicích, a tam mě zrovna nějaké takové sáčky zaujaly. Hned mě to oslovilo a od té doby jsem jich nasbírala už kolem sedmi tisíc,“ pochlubila se sběratelka Jana Tofflová ze Stříbra. Druhou účastnicí byla Helena Belšánová. „Mě k tomu přivedla paní Tofflová, jelikož je to moje sousedka. Když jsem prvně viděla její sbírku, byla jsem z toho doslova na větvi. Zatím mám kolem tři tisíce kusů,“ řekla nám.
Klub sběratelů baleného cukru (dále jen KSBC) byl oficiálně založen v roce 2000. Toto sdružení vydává magazín Cukřenka, kde informuje své členy o klubových akcích u nás i v zahraničí. Pro své členy klub vydává dvakrát ročně série cukrů. V současné době registruje 130 členů.
Sběratelé se dvakrát ročně scházejí v různých městech. „Jsem aktivní sběratel, má sbírka čítá 35 000 kusů. Jsem v kontaktu se sběrateli z Ruska, Španělska, Portugalska, Anglie a dalších zemí,“ pochlubil se Pavel Tlustý z Prahy, který je také klubovým fotografem.
Když se sbírky nevejdou do bytů, začne u většiny sběratelů akce zvaná vysypávači. „To se opatrně skalpelem nařízne okraj a cukr se vysype, obal potom uhladí a založí do fólie. To víte, já třeba už také patřím k vysypávačům, mám 53 000 sáčků, to je 2,5 metráku cukru, to se pak těžko skladuje,“ smál se pražský sběratel Jaroslav Kolín.
Předsedkyní klubu je Romana Sládečková z Havířova. „Klub je registrován, vydáváme časopis, jednou ročně je členská schůze, dvakrát za rok vydáváme vlastní sady cukrů, převážně s potiskem místa, kde se máme sejít, nebo s nejakým tématem. Dnes tu třeba máme i vánoční motivy z pražského dětského výtvarného klubu,“ předvedla novou sérii cukrů předsedkyně z Havířova.














Návštěva za sladkými krystalky
Děkuji za ocenění i pozvání, rozhodně se jej nezříkám, ale kam až to je??? Škoda, že jste nemohla přijet, byla to pastva pro oči i duši. (Musím Vás malinko poškádlit, abych Vás navnadila na příště, fakt to bylo úžasné!) MarSi
Jako kdyby to byla návštěva chorého- tedy křesťanská ctnost
Byla bych ráda navštívila Stříbro a zúčastnila se klubového cukrování, ale musela jsem zůstat doma v posteli. Mnozí účastníci mi po návratu zavolali a informovali mě o mnohém, ale skutečnou představu jsem si udělala až z Vašeho blogu, paní redaktorko. Těšilo mě,že jste ocenila naši pošetilost shánět cukry podle obalu,cukr vysypávat a papírky hodnotit,ukládat a někdy si je i trochu závidět. Musím přiznat, že mnozí takové pochopení nenacházíme ani ve vlastních rodinách. Na druhou stranu Vy jste ještě nezažila dlouhodobě na cukrech spát, nebo s nimi sdílet jiné rodinné místo. Kdybyste měla zájem podívat se na mou sbírku, ráda Vás uvítám.M.Ž.